Malé dějiny mincí – od směnného obchodu až k prvním měnám

Exotické platidlo s dlouhou tradicí: šnek Kauri
Exotické platidlo s dlouhou tradicí: šnek Kauri

Vášeň při sběratelství mincí byla vždy velmi úzce spojena se studiem a zkoumáním dějin mincovnictví. Jak ale vlastně mince vznikly je přitom ta nejzajímavější otázka, která ve skutečnosti sahá až do samotných prvopočátků lidské kultury. Tomuto tématu jsme věnovali malou, pětidílnou sérii, jejíž první díl se zabývá tím, jak vznikly první měny ze směnného obchodu našich předků.

Na počátku kulturních dějin lidstva byl pouze směnný obchod, kdy se zboží směňovalo proti jinému zboží. První opravdové pokusy o vytvoření měny jsou spojovány s mušlemi, kamínky nebo hroty šípů které byly jako měna používány. Teprve později – relativně pozdě v lidské historii – se rozšířily dnes již běžně používané platební prostředky jako mince a bankovky, které nahradily komoditní peníze. Jelikož je směnný obchod bez jednoznačně definovaného měřítka hodnot velmi nepohodlný, vytvořila se velmi brzo první skupina zboží, kterou bylo možno vyměnit za spoustu jiných výrobků.

Důvodem pro tento vývoj byla jednoznačná výhoda opravdové měny: pokud chtěl řemeslník za svoje výrobky něco koupit, nemusel hned hledat jiného řemeslníka, či rolníka, se kterým by svoje výrobky směnil. Prodá tak svoje zboží jednoduše za platnou měnu a zakoupí si zboží tehdy, kdy ho skutečně potřebuje. Oběživa, případně k tomu náležící peníze se tak staly velmi důležitým faktorem, díky kterému je možné koordinovat jak za hodnotu práce, tak také snadnou směnu zboží.

Jak již bylo řečeno, byly výhody platidel u spousty dávných národů rozeznány již hned na počátku jejich rozvoje. Jelikož se ale kultury v jednotlivých oblastech odlišovaly, odlišovalo se také zboží jež bylo používáno jako platidlo: v Evropě se jednalo především o sůl, v mnoha ostrovních zemích Oceánie a v Africe se ale prosadily jako platidla mušle, nebo opracované kamínky. Vždy ale snadno přenositelné, lehce skladovatelné a snadno spočítatelné.

Exotická platidla v Oceánii

Peníze Kauri, jsou platebním prostředkem vyrobeným ze šneka Kauri. Po mnoho tisíc let se jednalo o měnu používanou především ve Východní Asii a Africe. Její původ lze vysledovat až na Maledivy, odkud se rozšířila téměř po celé Asii až do Afriky a na různé ostrovy jižní polokoule. V Číně se od roku 1500 před naším letopočtem až do roku 200 n.l. dokonce jednalo o oficiální platidlo. Dodnes není na celém světě žádná jiná měna, která by se dokázala prosadit na tak velkém a kulturně odlišném území. To se nepodařilo dodnes ani americkému dolaru a v časech Britského impéria ani britské libře.

Co vlastně učinilo šneka Kauri téměř dokonalým celosvětovým platidlem? Dal se snadno přenášet a vzhledem ke svému přírodnímu tvaru nebylo možné jej napodobit. Díky těmto vlastnostem vstoupil i do temné historie lidské společnosti – do obchodu s otroky – kde se stal velmi žádaným platidlem. Dlouhá tradice tohoto platidla vedla k tomu, že koloniální mocnosti započaly ještě před 1. Světovou válkou, k této měně nastavovat pevný směnný kurz. Mnohé africké kultury si přesto svoje původní platidlo ponechaly až daleko do 20. století

Exotické platidlo s dlouhou tradicí: šnek Kauri

Dodnes nacházíme nespočetné odkazy, které se pojí s minulostí. Vzniklo tak třeba pojmenování nových měn podle původního jména platidel. Příkladem je Cedi, současná oficiální měna Ghany. Cedi znamená totiž Kauri v jazyce Ghaňanů. Dílem jsou původní platidla dodnes používána jako druhá měna. Například v Papui Nové Guineji, se dodnes používá původní platidlo z mušlí zvané Kina. Tato měna je dokonce oficiálně uznanou měnou původních obyvatel a v roce 2002 tam byla dokonce otevřena první mušlová banka na světě!

Na Karolínských ostrovech se používá různá měna dokonce podle pohlaví. Ženy používají peníze z malých mušlí nazývané „jar“, a muži velmi velké, kulatým mlýnským kamenům podobné ploché kameny nazývané „rai“ nebo „fei“. Další, velmi podivné platební prostředky se používají po celé Oceánii. „Zubní peníze“ (ze zubů vzácných zvířat), nebo „péřové peníze“, které jsou používány především při společenských rituálech, jako jsou svatby, či pohřby.

Postupně se ale ve většině zemí světa začaly používat platidla z drahých kovů jako předstupeň dnešních mincí. Taková platidla se vážila a byla velmi často ve formě prutů. Ty se pak velmi často odlamovaly a platilo se tak úlomky drahých kovů. Dalším krokem v dějinách platidel již byly mince. Nejprve neumělé a velmi jednoduché, později umělecké a krásné. O tom, ale až v příštím článku.

Obrázek: www.fotolia.com © evgen_bel